pátek 16. ledna 2015

Postřehy z cest za rok 2014

Rok 2014 byl pro mě z mnoha pohledů naprosto přelomový a to ne jen z pohledu navštívených míst. Strávil jsem nějaký čas v USA, Turecku, Kostarice a Španělsku. Pozoroval jsem přírodu, lidi a jejich zvyky a snažil se pohlédnout na vlastní život z nové perspektivy. Čeho jsem si všiml?

Američané nejsou tak hloupí a tlustí jak si o nich myslíme. Ano potkal jsem celou řadu lidí, kteří měli mnoho kilogramů navíc, ale na druhou stranu jsem potkal velké množství lidí, kteří byli skutečně v kondici. Troufám si tvrdit, že co se týká kondice a kilogramů navíc, tak jsme na tom hůř. Proč? Těžko říct, možná se věci za oceánem mění. Možná pro nás není v České republice tak důležité být fit. A co ta tupost? Obecně máme velmi často za to, že Američané jsou tupí, protože nevědí, že jsme Česká republika a ne Československo nebo dokonce Čečna. S tím Československem je to fakt problém :-). Ve všem ostatním mě Američané fascinovali. Vědí toho hodně. Jsou otevření a připravení naslouchat! Není důležité jestli jste čtyř měsíční dítě nebo top manažer v nejlepších letech. Ostatní si vás poslechnou a zamyslí se nad vaším názorem. Nestane se to, s čím se bohužel potkávám občas u nás, tedy že pokud nejste dostatečně .... (vzdělaný, bohatý, mocný....), tak vaše názory a postřehy nikoho nezajímají. Otevřenost lidí a ochota s vámi diskutovat mě fascinovala asi ze všeho nejvíce.

Nechcete Turecko do EU? Proč? Kvůli islámu? To je to poslední čeho bych se bál. Strávil jsem měsíc v Turecku a co se týká islámů, tak řada lidí (Turků) o sobě tvrdí, že jsou ateisté a skutečně tomu tak je. Nepotkal jsem člověka, který by dodržoval Ramadan. Respektive jediné co většina dodržovala na Ramadanu bylo, že po něm následují 3 dny prázdnin a téměř nikdo nepracuje. To platilo na 99%. Pokud bych měl říct, zda Turecko patří do EU, tak bych řekl, že ne. Ovšem ze zcela jiných důvodů. Turecko prostě není Evropa. Kdo jste byli v Barceloně, tak si ji vynásobte dvaceti a jste v Turecku. Divočina, hluk, špína a všudypřítomný ruch. To jsou města v Turecku. Webové stránky tureckých drah nabízejí v angličtině pouze informace o historii drah. Kampusem univerzity v Adaně projíždí autobus z  roku... ani nevim :-). Příjmy lidí v Istanbulu jsou stejně vysoké, nebo spíše vyšší než v Čechách. Příjmy na východě země dosahují sotva polovinu těch našich. Pokud se s někým na něčem domluvíte, tak není jisté, že tato domluva bude ještě zítra platit (platí především mimo Istanbul). Turecko prostě není Evropa! Je to Asie. Pokud jej přijmeme do EU, tak ji budeme muset přejmenovat, protože to již nebude unie evropských států.

Kostarika je božská země. Nikdo se na vás nebude mračit. Nikdo vás neokrade (ani na ulici, ani v obchodě). Mimo hlavní město si budete připadat jako v ráji (v oblasti pláží) a nebo jako v Jurském parku (v oblastech deštných pralesů). Jediné co vás překvapí je, že řada lidí má relativně dost kilo navíc (především ženy). Přesto, že tito lidé žijí v zemi, kde mají přístup k čerstvému ovoci a zelenině celoročně za velmi nízkou cenu, tak řada z nich ujíždí na fast foodu. Především na smažených kuřatech a to nejen od KFC, ale i místních řetězců. V Kostarice jsem se jako turista cítit skutečně bezpečně a vítaně. Životním krédem Kostaričanů je "Pura vida" aneb "Život je skvělý." Tímto krédem se skutečně řídí a žijí podle něj. Také jsem v této zemi téměř nenarazil na kočárek pro dítě (výjimkou je hlavní město, ale ani tam není zrovna moc kočárků). Matky své děti nosí, všude a za každého počasí. Překvapivě jsem také nenarazil na žádné ukřičené dítě (s výjimkou hlavního města). Je to o kočárku? Nemyslím si, spíše o přístupu. Žádná matka neřvala na dítě! Prostě pura vida!


Ve Španělsku mně překvapilo, že většina lidí žije ve městech a ne na vesnicích jako v Čechách. Odměnou jim je nezničená krajina bez elektrických drátů, silnic všude a odpadků podél nich. Vysoká nezaměstnanost vede Španěle k tomu, že si více váží svých pracovních míst a nemění často práci, pokud k tomu nejsou donuceni. Neříkám, že to má jen výhody, avšak lidé jsou více motivovaní odvádět kvalitní práci, protože vědí, že na jejich místo je dlouhá fronta.

Postřehy nejsou vyčerpávající. To by bylo spíše na dlouhý večer  při čaji. Přesto jsem se snažil vypíchnout ty největší zajímavosti v rozdílné MeNtAlItĚ jednotlivých národností.

Žádné komentáře:

Okomentovat