sobota 3. května 2014

Těšíme se na důchod

Důchod - pro mnoho lidí modla, kouzelné slovo, zaklínadlo. Mladí chtějí zbohatnou a odejít do důchodu. Starší se třesou, kdy už konečně přijde ten státní důchod a odpočítávají poslední roky, jako když školou povinné dítě odpočítává měsíce do dalších letních prázdnin.

Jsou prázdniny důchodem? Tedy učí nás již školní systém těšit na období, kdy budeme mít volno od povinností? Učí nás školní systém, že je potřeba každé ráno vstávat, chodit někam, poslouchat rozkazy a těšit se na období volna, tedy důchodu? 

Děti vnímají čas jinak než dospělí, vzpomeňte si, když jste byli malí, letní prázdniny byly nekonečné. Stejně nekonečné je pro dospělé období důchodu a deset měsíců školy je paralelou na 30, 40, 50 let, které strávíme prací. 


A jako ono by to šlo jinak, nebo proč vůbec prudíš s takovejhlema povídačkama... 

Možná šlo, možná ne. Musí skutečně být práce pruda a důchod modlou? Neexistují alternativy? Tim Ferriss ve své knize Čtyřhodinový pracovní týden nabízí možnost minidůchodů v průběhu celého života. V knize uvádí často citované souvětí. Co je to, co vlastně chcete. Mnoho lidí říká, že se těší do důchodu, až budou konečně moc dělat to, co chtějí. A co je to, co chcete dělat? Nešlo by to náhodou dělat již nyní? Timothy ukazuje, že lze i v korporátní kariéře užívat si minidůchodů a to buď možností práce z domova, kdy člověk svou práci minimalizuje a zbytek času věnuje tomu, čemu chce on a nebo tím, že člověk na určitou dobu přeruší svou kariéru. Na měsíc, půl roku, rok, dva... záleží na každém. Během tohoto období si člověk může vyzkoušet, jaké to v tom důchodu bude, jaké to bude až si člověk bude moc dělat, co bude chtít a po této zkušenosti může pokračovat ve své kariéře a nebo naopak přehodnotit svůj dosavadní život.

Existují i jiné alternativy v podobě snahy vytvořit si alespoň nějaký automatický příjem, který za nás zaplatí nezbytné měsíční výdaje - jídlo, bydlení.... a nebo nejrůznější možnosti zkrácených úvazků, které mohou umožnit člověku nakombinovat si různé aktivity podle jeho potřeb a přání.

Ferriss k tomu dodává, že je nesmyslné strávit nejlepší roky našeho života (období, kdy máme mnoho životní energie a vitality) v kanceláří a těšit se na podzim našeho života, jako na období, kdy konečně budeme moci dělat to, co chceme.

Možná už by stálo za to vybřednou ze systému, který se učíme již od 6 let, tedy makej, makej, je jedno, že tě to prudí a že je to zbytečné, makej a pak budeš mít prázdniny... Vystoupení z tohoto systému nás ovšem donutí odpovídat na bolestné otázky typu "Co je to, co vlastně chci dělat?"

Žádné komentáře:

Okomentovat