středa 11. září 2013

O2 Grand Prix Praha 2013 10 KM

Po třetí v řadě jsem se zúčastnil pražské Grand Prix. Tentokrát na nové trase vedoucí z Václavské náměstí do Holešovic, ke Strakovce a zpět na Václavské náměstí. Běhu přálo i počasí, bylo příjemné teplo (ne vedro-dusno) a mírný větřík. Poprvé jsem na GP zaběhl rychlejší čas než na We run Prague.

Na trať jsem se dostal 5 vteřin po startu. Cílem pro začátek závodu bylo nepřepálit začátek :-). Držel jsem si tempo mezi 3:40 - 3:50 a byl jsem v šoku z toho, kolik lidí mě předbíhá. Po chvíli jsem doběhl kamaráda Mikoláše, popřál mu hodně štěstí a pokračoval svým tempem. Blížil jsem se na konec revoluční a lidé mě stále předbíhali. Nevěděl jsem, kde je chyba. Říkal jsem si, přece tady není tolik lidí, kteří poběží časy okolo 35 - 37 minut. To není možné. A taky, že ne. 

Tempo závodu se ustálilo a já běžel tempem mezi 3:45 - 3:55 až do Holešovic, kde jsem poprvé před sebou viděl čelo závodu, které již bylo za otočkou. Prokličkovali jsme Holešovicemi, přišla občerstvovačka, které jsem využil a potom kopeček z Holešovic kolem ministerstva financí. Právě zde jsem věděl, že je důležité udržet tempo, což se mně povedlo a i přesto, že nešlo o žádný extra dlouhý kopec, bylo vidět, že řada běžců to ze začátku přepálila a v kopci definitivně vytuhli. To byla odpověď na mou otázku, jak je možné, že tolik lidí běží na začátku tak rychle. 

Příjemné proběhnutí kolem Vltavy ke Strakovce. Kolečko kolem ní, spousta fanoušků v okolí Malostranské a poté již znovu do kopečku směrem ke Štefánikovu mostu. Dařilo se mně držet tempo a postupně jsem dobíhal a předbíhal další běžce. 

Štefánikův most, fantastičtí diváci, cedule 9 km a tedy poslední kilometr do cíle. Zrychlil jsem na tempo okolo 3:30 - 3:40. Ulice Revoluční a Na Příkopech byly doslova poseté diváky, kteří hnali člověka dopředu. Měl jsem hodně sil a další síly mně dodávali diváci a závodníci, které jsem předbíhal. Asi 100 metrů před cílem jsem cítil něčí dech na zádech a jen letmým pohledem uviděl běžce těsně za sebou. Přidal jsem na maximum a uhájil svoje místo. A popravdě tomuto neznámému běžci vděčím za to, že mě vyhecoval, protože díky tomu jsem překonal svůj týden starý osobák z WRP a zaběhl O2 GP za 38:37.


Na obrázku je vidět moje tempo na jednotlivých kilometrech. První kilometr byl o něco rychlejší a přesto mě velké množství běžců předbíhalo. Můj cíl bylo držet se pod 3:55 na kilometr. Poslední kilometr byl jednoznačně nejrychlejší.

Nová trať má příjemnější povrch a profil než ta původní. Relativně náročné jsou 2 kopečky - z Holešovic a od Strakovky. Příjemnější je i cílová rovinka, která sice byla dříve zdánlivě v ulici Pařížská, ale poté následovalo "nekonečné" proběhnutí okolními uličkami. Perfektně byl vyřešen prostor pro závodníky, který byl velký a hlavně člověk nemusel přecházet silnici a čuchat výfukové plyny po doběhnutí. Změna se organizátorům povedla. Děkuji za ni.

Žádné komentáře:

Okomentovat