úterý 8. ledna 2013

Bahnění, aneb to je FUJ!

Nadpis je myšlenka z mého dnešního běhu lesem, po tom co je již několik dní dosti sychravo. Po asi 100 metrech jsem totálně zapadl do bahna. Nezačal jsem nadávat na počasí, na les, na bahno, dokonce ani na stát, ale sám sobě. Proč já blb běžel do lesa. To je teda pěkně blbej nápad běžet po dešti do lesa.

Za dalších asi 500 metrů se nadávání začalo stupňovat a hned přišli do hlavy myšlenky na uklouznutí, zlomení nohy, nachlazení a já nevím co ještě. Po kilometru jsem se konečně uklidnil a dalších 9 kiláků si fantasticky užil.

Proč se člověku ve spojení s bahnem hned vybaví špatné myšlenky? No jo vlastně, když jsem doběhl byl jsem totálně zabahněný a kdo to bude čistit? Zabralo to asi 10 minut přeprání v ruce. Tak proč ty negativní myšlenky?

Je to chování, které přebíráme od našich rodičů, prarodičů, učitelů a od okolí. Není ale náhodou zbytečné se tolik bahna bát? Děti ho přece milují (možná ne všechny). Nedávno jsem viděl jedno dítě, které skákalo v louži s bahnem a bylo totálně nadšené. Proč tedy dětem a někdy i těm větším dětem (nám) nedovolíme trošku se porochnit v bahně? Občas je to zábava a člověk nemusí mít hned výčitky. Prádlo se vypere, boty vyčistí a pokud se bojíme nachlazení, tak by možná bylo lepší investovat pár korun do toho co jíme místo hraček, které dětem (těm menším i těm větším) kupujeme, aby si s nimi hráli místo louže.

Bahno je SUPER (aspoň občas).

Žádné komentáře:

Okomentovat