středa 14. prosince 2016

Proč mají audioknihy smysl?

Poslouchat knihu? Proč proboha? Kladl jsem si tuto otázku dlouhou dobu a celý trh s audioknihami jsem nechápal. Letos jsem ovšem pochopil. Audioknihy jsou úžasná věc!

Nechci tím nijak popírat význam četby. Naopak, audioknihy chápu jako fantastický doplněk. Každý den strávím cca 45 - 55 minut dojížděním a právě zde přichází čas na audioknihy. Člověk se najednou na to dojíždění i těší a netrápí jej ranní dopravní špička. Prostě si jen poslechnete o kapitolu víc.

Trh s audioknihami je navíc poměrně velký a drtivá většina nových knih, které vycházejí v papírové i elektronické podobě rovněž velmi často vycházejí jako audioknihy.

Mám za sebou "Merde! Rok v Paříži" a "Analfabetku, která uměla počítat", aktuálně poslouchám "Dívku ve vlaku". Recenze můžete brzy očekávat zde na blogu. Máte vy tip na některou audioknihu, která stojí za to? Za mě rozhodně Analfabetka od Jonase Jonassona. Kam tomuto autorovi utíká fantazie je neuvěřitelné a člověk si při těchto příbězích často musí říkat, že je to opravdu neuvěřitelné :-).

Takže 3 krát hurá, ať žijí audioknihy. 

pátek 2. prosince 2016

Elon Musk - Ashlee Vance

Příběh neobyčejného muže. Možná blázna řekli byste. Šílence, který má obrovkou vizi. Elon Musk chce spasit svět. Chce změnit zaběhnutá pravidla a namísto fosilních paliv se chce obrátit k energii z obnovitelných zdrojů. A to není vše! Musk chce osídlit Mars.

Při čtení knih o lidech jako je Elon Musk si prostě člověk musí položit otázku, kde sakra tito lidé berou všechnu tu energii. Energii stát v čele několika firem, jít stále kupředu, mít rodinu a žít na okraji srázu. 

Ano, můžeme říct, že Elon Musk vyhrál genetickou loterii a díky tomu stačí Muskovi několik minut spánku denně, je odolný proti stresu a nadprůměrně inteligentní. I pokud je toto všechno pravda, tak je jeho život tak trošku crazy. 

Na jeho hlavu se často snáší kritika, že to a to nejde. Sám Elon Musk často nestíhá termíny, respektive naprosto přestřeluje termíny, kdy by se daná věc mohla uskutečnit. Přesto jej stále jeho vize (na tomto místě je nutné podotknout, že vize je obraz konečného, tedy něčeho čeho nikdy nemusí být dosaženo, avšak je to ideál, kterému se chceme přiblížit) žene kupředu. Podobně jako Steve Jobs i Elon Musk žije v jiné realitě. V Muskově realitě je to vše uskutečnitelné. 

Hledáte-li inspirativní příběh, tak vám knihu u Elonovi Muskovi mohu jen doporučit. Ano, občas si řeknete, že ten člověk je tak trošku asociál a podivín. Kdyby ovšem nebyl, tak by zřejmě jen těžko dosáhl toho, čeho dosáhl.

Knihu zakoupíte v nakladatelství Jen Melvil Publishing zde.

Hodnocení: 5/5

Autor: Ashlee Vance
Počet stran: 384

pondělí 28. listopadu 2016

Proč svět potřebuje Elona Muska

Excentrický miliardář. Blázen. Snílek. Tyto a mnoho dalších přezdívek si Elon Musk vysloužil za vše co v posledních letech udělal. Ať už si o Muskovi myslíte cokoliv, tak jej svět potřebuje.

Musk prolamuje ledy. Možná řeknete, že vlastně s žádným inovativním nápadem nepřišel. Řeknete, že pouze vzal existující technologie, zabalil je do nové obálky a postavil kolem nich fantastický marketing. Ať už je pravda taková, že Musk je inovativní člověk a nebo jen taková, že umí dělat fantastický marketing, tak to co dělá je naprosto klíčové pro posun lidstva vpřed. V podstatě by Musk měl dostat Nobelovu cenu za mír (teď mluvím především o tom, co dokázal ze společnostmi Tesla a SolarCity). 

Využití solární energie, která je obnovitelným zdrojem a od slunce jí dostáváme zdarma prakticky nekonečně mnoho může zastavit naši totální závislost na fosilních palivech. Pokud se tak stane, tak nebudeme muset bojovat o politickou nadvládu nad oblastí blízkého východu a vynakládat lidské životy za levnou ropu.

Musk razí jednoduchou teorii. Nabídnou kompletní řešení pro domácnost/firmu za zajímavou cenu a udělat to tak, aby výsledný produkt vypadal skvěle. Pokud vás střešní krytina, která vyrábí elektřinu bude stát stejně jako klasická střešní krytina a bude vypadat hezky, tak proč byste si ji nekoupili? Tímto způsobem Musk odzbrojuje všechny, kteří říkají, je to drahé a ošklivé. Už jen to je inovace.

Ano, má to své slabiny. Autobilem Tesla neujedu tisíc kilometrů na jediné nabytí a nabýjení trvá déle, než čerpání benzínu. Každá inovace přináší nějaké porodní bolesti. Otázka ovšem zní, potřebujeme opravdu tuto vzdálenost jezdit automobilem? Pokud ano, tak nedáme si hold po 3-4 hodinách jízdy pauzu na 40-70 minut u Superchargeru, který dodá Tesle energii na další 3-4 hodiny jízdy? Nutno podotknout, že energii dodá zdarma!

Má to všechno vůbec smysl? Snížení emisí CO2, čistší vzduch, méně utracených peněz za energie (automobil + domov)... , dobrý pocit?!? Každý máme nějaké hodnoty, kterými se řídíme. Nějaké hodnoty, které ovlivňují náš život. Za mě to určitě smysl má.

I když to ve finále nebude Tesla, kdo dodá krytinu na vaší střechu, která bude vyrábět elektrinu, kdo dodá baterii do vašeho domu, která bude elektřinu uchovovát pro použití na období, kdy slunce nesvítí, kdo vám prodá elektircké auto, tak to má smysl. Musk svým přístupem inspiruje lidi, ukazuje jim, že lze přemýšlet jinak a i velké koncerny si všímají, že lidi to zajímá. Tímto přístupem Musk urychluje posun kupředu. Posun od fosilních paliv k obnovitelný zdrojům energie. Proto Muska potřebujeme.

pondělí 14. prosince 2015

23 kilo v kufru

7 kilo! Přesně tolik může maximálně mít můj batoh na další velké cestě, na kterou se chystáme. 

Znáte to, najdete dovolenou na webu, zaplatíte, zabalíte kufr, nasednete do letadla, poté do autubusu a už si jen užíváte. Prostě pohoda. Pokud je toto scénář vaší další cesty, tak kufr je správná volba. Umožní vám vše pohodlně zabalit a i přibalit nějaké ty nezbytnosti, jako šnorchl, skládací slunečník a lahev šampaňského :-). 

Ještě pře několika lety jsem přesně takto cestoval. A víte co? Bylo to prima, ale pouze do okamžiku, dokud jsme nezačali cestovat individuálně. Jakmile se s kufrem začnete tahat po městě, tak je to smrt. První hodinu si říkáte, je to ok. Po hodině a půl už máte ovšem chuť kufr zkopnou ze schodů a nechat jej tam se vším co v něm máte. Nedej bože, že se vám začne ošoupávat kolečko.... Říkáte si, to je tím kufrem, pro příště si koupím lepší kufr s pevnějšími kolečky. NE STOP. Nastane okamžik, kdy vám ti blázni s kufrem na zádech (pozn.red. krosnou) přestanou připadat divní. Přesně v ten okamžik si začnete říkat, vždyť to není zas tak strašné a dokonce to vypadá i jako celkem dobrý nápad. Vyzkoušíte, procitnete, pochopíte. 

Změna ovšem není jen v tom, že namísto zasebou na kolečkách potáhnete všechen svůj náklad na zádech. Změna je i v tom, že se z nějakých 20 - 35 kg dostanete na 10 - 15 kg. Najednou zjistíte, že to stačí a že čím více cestujete, tím více jste fascinováni tím, jak málo vám na cestách stačí. Zjistíte, že je to vlastně tak optimální a že jste naprosto spokojení. 

Pak přijde další prozření. Vyrazíte na prodloužený víkend jen s malým baťůžkem. Vyměníte komfort toho, že můžete mít každý den jiný outfit za komfort toho, že nemusít sebou nic tahat. Poté vyzkoušíte týdenní dovolenou s batůžkem a ono to funguje.

Co dál? Kam dále směřovat? Bude to fungovat u měsíční cesty? Doufám v to :-) Jaké jsou vaše zkušenosti?

úterý 8. prosince 2015

Lídři jedí poslední - Simon Sinek

Čekáte, že budete číst o obědě a o tom, jak je důležité vždy strávit každou minutu produktivně? Omyl! Kniha Lídři jedí poslední, kterou v České republice vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishiong, není ani tak o samotné produktivitě práce, jako spíše o pracovním prostředí. 

Sinek pomocí případových studií popisuje, jak důležité je budovat pro zaměstnance bezpečné pracovistě. Pracoviště, na kterém se nikdo nebojí říct svůj vlastní názor a na kterém nikdo nepracuje s pocitem strachu z vyhození. Sinek ukazuje na příkladu několika firem, že péče o zaměstnance vede v dlouhém období k vyšší produktivitě práce a lepším výsledkům, včetně vyšší ceny akcií dané společnosti a tedy lepším výsledkům pro akcionáře. 

"Vše, co chcete vědět je, zda se s někým v zákopech budete cítit bezpečně."

Podstané je si uvědomit, že práce je důležitou součástí života drtivé většiny lidí. Pokud se tedy v práci nebudeme cítit bezpečně, tak to má zásadní dopad na celý náš život. Tento bludný kruh dále říká, že pokud se v práci necítíme bezpečně, tak se cítíme mizerně i doma a vracíme se do práce s tím, že se cítíme mizerně a nic nás nebaví. Odvádíme tedy mizerný výkon a tím méně se cítíme bezpěčně. 

Mnoho firem se po vzoru vlád zaměřuje na krátké období. Zajímá je tedy jen několik následujících let, nebo spíš letošek, tento měsíc, možná jen aktuální cena akcií. Proto často firmy sahají k masovému proupouštění a rychlým výsledkům, aniž by se soustředily na udržitelné podnikání, které jim v dlouhém časovém období přinese vyšší zisky. Sinek spatřuje právě v tomto chování firem zcela zásadní problém a v knize uvádí příklady firem, které se vydaly cestou nižšího zisku dnes za cenu dlouhodobé existence firmy, která bude generovat dlouhodobé zisky. 

Zajímá vás, jak vybudouvat dlouhodobě ziskovou společnost? Máte rádi případové studie? Jděte do toho! Tato kniha je určena pro vás!

Knihu zakoupíte v nakladatelství Jan Melvil Publishing zde.

Hodnocení: 4/5

Autor: Simon Sinek
Počet stran: 288


středa 13. května 2015

Sportisímo 1/2 maraton Praha pro RWTTC

Potřetí jsem se postavil na start pražského půlmaratonu a potřetí to byl jiný zážitek. Poprvé to byl můj první půlmaraton. Podruhé to byl nejbolestivější závod a potřetí jsem se jej rozhodl věnovat neziskové organizaci RWTTC, tedy Run with those that can't a pomoci dvěma holkám, které samy běhat nemohou zažít opravdový nefalšovaný zážitek z běžeckého závodu.

Vše začalo zprávou na facebooku, pokračovalo registrací přes RWTTC a vyvrcholilo v sobotu 28. března na pražském půlmaratonu. Společně s týmem dalších čtyř běžců, z nich 2 běželi půlmaraton poprvé, jsme závodem provezli neuvěřitelně usměvavé holky Bárunku a Adélka.

Po ranním seznámení se s děvčaty jsme vyrazili s Barunkou na prvních 10,5 kilometru. Již před startem na ní bylo vidět, jak si závod užívá, úsměvy obšťastňovala všechny kolem sebe. Neběžela poprvé, Bára je již zkušená harcovnice a toto byl její druhý závod.


Již samotné vyběhnutí na trať byl neskutečně emocionální zážitek pro mě samotného a nedovu si ani představit, jak emocionální musel být tento zážitek pro samotné děti. Vzpomínám si na můj první pražský půlmaraton, u kterého jsem první kilometr proplakal štěstím. Je to vždy nezapomenutlný zážitek vybíhat v centru Prahy společně s dalšími běžci a za bouřlivého potleku fanoušků.

Nijak jsme se extra nedmlouvali na tempo, ale společně jsme se bavili o tom, že cca 6 min na km by mělo být ok pro všechny. Výsledný čas na půlmaratonu byl 1:57:56 a to jsme ještě měli v půlce závodu přestávku v boxech :-) při které jsme provedli výměnu závodnic. Tempo se průměrně pohybovalo mezi 5:30 až 6:00 min na kilometr. Nejrychlejší kilometr byl za 4:49.

Nejobtížnější na celém běhu kupodivu nebylo tlačit závodní kočár, ale dávat pozor, abychom kočárem někomu něnajeli na paty a vyhýbat se běžcům. Přece jen jsme vybíhali jako úplně poslední za všemi běžci a v podstatě celý závod jsme se probojovávali kupředu.

Ale zpět k závodu. Pelášili jsme si to po nábřeží, pod Nuselák a zpět k Vltavě. První občerstvovačka, poté přes most a hurá ke Smíchovu a zase zpět k Rudolfínu. Barunka celých 10 kilometrů zvládla bez občerstvovačky a s úsměvem na rtech.

Po 10 kilometrech jsme zajeli do boxů a už jsme pelášili s čerstvou závodnicí Adélkou do druhé půlky půlmaratonu. Adélka nás překvapila svou sportovností a bouřlivě tleskal všem, která předjížděla. Kilometry ubíhaly a my se přes Malou stranu dostali po nábřeží do Holešovic a už jsme přejížděli Libeňský most a blížili se do posledních několika kilometrů. Ty byly jako vždy obtížnější. Některým již začínaly tuhnout nohy, ale nadšení Adélky nás nutilo držet tempo (20. km byl ten nejrychlejší) a dotáhnout to až do cíle. 

Těšnovský tunel, Čechův most, Strakova akademie a před námi je Mánesův most plný bouřlivých fanoušků. Tudy se neběhá, tudy se prostě létá. Fanoušci vás vždy přes tento most přenesou! Cíl! 

Byl to neuvěřitelný zížitek. Nový rozměr! Nová zkušenost. Paráda! Děkuji RWTTC za tuto nezapomenutelnou příležitost.

středa 4. března 2015

Jak zadat promo kód do iBooks (iTunes a App Store)

Získali jste promo kód a nevíte jak jej uplatnit? Postup je jednoduchý, ostatně co od applu není jednoduché :-). Spustíte iBooks a sjedete dolů, kde naleznete tlačítko "Redeem." Kliknete na něj a otevře se vám obrazovka s žádostí o zadání vašeho hesla k apple ID.




Poté se vám objeví obrazovka s možností zadat kód. 



Po jeho zadání se začne okamžitě stahovat daná kniha. Jednoduché jako facka .-). Stejný postup platí v případě iTunes a App store, akorát se vám nestáhne knížka :-).